Vápník

Vápník je jeden z nejznámějších minerálů a je v lidském těle zastoupen v nejvyšším množství. Dospělým se doporučuje přijímat denně 800 mg vápníku ze stravy.

Mléko a mléčné výrobky jsou dobrým zdrojem, ale i rostlinné potraviny a některé minerální vody přispívají k zásobení vápníkem. Doporučujeme užívat vápník vždy společně s vitaminem D. Vitamin D vede k výrazně lepšímu vstřebávání vápníku v těle. Zároveň může být nedostatek vitaminu D i příčinou nedostatku vápníku (hypokalcémie).

Vápník je potřebný pro mnoho tělesných funkcí. Přispívá k normální srážlivosti krve, funkci svalů a energetickému metabolismu. Nejznámější vlastností je však jistě udržení normálních kostí a zubů. Kosti jsou živá tkáň, která podléhá neustálým procesům novotvorby a odbourávání. Když se pohybujeme, kost je zatěžována a budována. Existuje rovnováha, při které jsou kostní minerály z krevního oběhu přijímány a zase uvolňovány. Pokud však v krevním oběhu není k dispozici dostatek vápníku, tělo sáhne po vlastních zásobách vápníku a odebere ho z kostí. Při dlouhodobém nedostatku je kostem po delší dobu odebírán vápník, což může mít mimo jiné za následek zvýšené riziko zlomenin a deformací kostí. Možným následkem může být i osteoporóza (řídnutí kostí).

Člověk denně ztrácí přibližně 300 mg vápníku potem, močí a stolicí. Kolik vápníku bychom měli denně přijímat, závisí mimo jiné na věku, pohlaví a hormonech. Zvláště mladiství mají vysokou potřebu vápníku, protože kostní hmota u nich stále kontinuálně přibývá.

Je nezbytné, aby množství vápníku, které denně «ztrácíme» a které tělo zpracuje, bylo opět doplněno.

Zdravotní tvrzení k vápníku povolená BAG (Švýcarským spolkovým úřadem pro zdraví) jsou velmi rozmanitá:
- Vápník je potřebný pro zdravý růst a vývoj kostí u dětí.
- Vápník přispívá k normální srážlivosti krve.
- Vápník přispívá k normálnímu energetickému metabolismu.
- Vápník přispívá k normální funkci svalů.
- Vápník přispívá k normálnímu přenosu signálů mezi nervovými buňkami.
- Vápník přispívá k normální funkci trávicích enzymů.
- Vápník má funkci při dělení a specializaci buněk.
- Vápník je potřebný pro udržení normálních kostí.
- Vápník je potřebný pro udržení normálních zubů.
- Vápník přispívá ke snížení úbytku kostních minerálů u žen po menopauze. Nízká hustota kostních minerálů je rizikovým faktorem zlomenin způsobených osteoporózou.
- Vápník a vitamin D přispívají ke snížení úbytku kostních minerálů u žen po menopauze. Nízká hustota kostních minerálů je rizikovým faktorem zlomenin způsobených osteoporózou.
- Vápník a vitamin D jsou potřebné pro zdravý růst a vývoj kostí u dětí.

Ano, denní potřebu lze pokrýt vyváženou stravou. Lidské tělo si však vápník nedokáže samo vyrobit. Proto je nezbytné, abychom svému tělu pravidelně dodávali dostatek vápníku. Dbej na to, aby bylo konzumováno dostatečné množství mléka a mléčných výrobků, minerálních vod bohatých na vápník (více než 300 mg vápníku na litr), mandlí, ořechů, zelené zeleniny a bylinek.
Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku. Buď opatrný/á s vlákninou, fosfáty (např. v tavených sýrech, uzeninách), kyselinou fytovou (např. v luštěninách, celozrnných výrobcích), oxaláty (zejména v rebarboře, špenátu, mangoldu) a nasycenými mastnými kyselinami (např. palmovým tukem, vepřovým sádlem) – tyto potraviny mohou snižovat míru vstřebávání vápníku.
Kofein, alkohol a vysoký příjem živočišných bílkovin navíc zvyšují vylučování vápníku močí.

Ženy by měly věnovat pozornost dostatečnému příjmu vápníku zejména během menopauzy a po ní, protože koncentrace estrogenu tehdy klesá. Estrogen řídí ukládání vápníku do kostní struktury. Zásobení vápníkem u obecné populace ve Švýcarsku je podle údajů o přibližné spotřebě dostatečné. Zásobení specifických skupin obyvatelstva vitaminem D se však nezdá být vždy dostatečné. Na základě novějších poznatků se proto starším lidem doporučuje suplementace vitaminem D, jelikož velká část této skupiny obyvatelstva může být ohledně vitaminu D nedostatečně zásobena.1

1 Keller U, Battaglia Richi E, Beer M, Darioli R, Meyer K, Renggli A, Römer-Lüthi C, Stoffel-Kurt N. Sechster Schweizerischer Ernährungsbericht. Bern: Bundesamt für Gesundheit, 2012.